Turistika

• Svatošské skály
• Cesta z Lokte
• Doprava autem
• Turistické známky
• Horolezectví
• Pověst o Svatošských skalách
• Původ Svatošských skal

Svatošské Skály

Mohutné žulové skály byly vyhlášeny již v roce 1933 za chráněnou rezervaci, později za přírodní památku pod názvem „Jan Svatoš“. Toto místo učarovalo a inspirovalo řadu umělců (J. W. Goethe, V. Mrštík). Skály jsou zajímavou lezeckou lokalitou pro horolezce.

Neměli byste minout naučnou stezku, která má svůj začátek v Karlových Varech Doubí - rozcestník KČT (MHD bus. č. 6 „Svatošská“) a končí v obci Hory (bus spojení na Karlovy Vary a na Sokolov). Stezka je dlouhá 13 kilometrů a má 12 zastávek věnovaných geologii, hornictví, lesnictví, archeologii a ekologii.

Cesta z Lokte

Z Lokte vede podél řeky Ohře od rozcestí u Goethova pomníku modře značená turistická cesta. Je vhodná pro pěší i pro cyklisty. Není asfaltová, má přírodní zpevněný povrch o šířce cca 2-3 metry. Cyklostezka je vhodná i pro děti. Značená je číslem 204 či jako Euregio Egrensis. Z Lokte ke skalám ujdeme či ujedeme 7 kilometrů.

Po cestě čeká návštěvníky několik zajímavostí. Po cca 2 km přijdete na rozcestí „U Štoly“. Již od 14. století se tu těžila cínová ruda. Nejprve v náplavech řeky, později se razily takovéto průzkumové štoly. Po 500 m vlevo vyvěrá výborný pramen Hořčička. Po dalším kilometru stojí bouda Kalík. Ujdete 2,5 kilometru na rozcestí „U Svatošských skal“ a pak dalších 400 metrů a uvidíte dvě ohrazená velká mraveniště. Kousek za nimi si prohlédnete informační tabuli o Svatošských skalách a pak se již jen stačí podívat nad sebe, případně před sebe. Po visutém mostě přes řeku Ohři se dostanete do obce Svatošské skály, kde vás čeká příjemná restaurace.

Doprava autem

Nejsnadnější přístup je z obce Doubí. Na hlavní silnici E48 Karlovy Vary - Sokolov odbočte u obce Tašvice po silnici E49. Po několika kilometrech dojedete do Doubí. Avšak vjezd autem do oblasti Svatošských skal není povolen a svůj automobil musíte zaparkovat na parkovišti, které naleznete na příjezdové cestě po levé straně.

převzato z: www.hrad-loket.cz/svatosske-skaly.php

Turistické známky

V restauraci Jan Svatoš je možnost nákupu turistické známky číslo 1477 za 25 Kč.

Horolezectví

V roce 2009 byly skály podrobeny kompletnímu čištění všech ploch. Proto jsou zde v současné době ideální podmínky pro horolezce.

Pověst o Svatošských skalách

V dobách, kdy Loketsku ještě vládli Vohburgové, našel chudý sedlák, jdoucí na loketský hrad robotovat, v místech dnešního kostela v Horním Slavkově mezi dvěma kameny plačícího novorozeného chlapečka. Plný soucitu vzal dítě sebou. Na hradě předstoupil před markraběnku Janu a řekl jí: "Při vstupu na hrad je zvykem přinést nějaký dar. Cestou na Loket jsem našel toto dítě a předávám Vám je jako dar. Přijměte je prosím s láskou a opatrujte je lépe, než činila jeho matka." Markraběnce se řeč líbila, hošíka se ujala a dala jej pokřtít jménem Jan. Po svém nálezci dostal příjmení Svatoš.

Pod ochranou urozené pěstounky dospěl Jan v hezkého jinocha, jenž nalézal ve vědách daleko větší zalíbení než v rytířských turnajích. Miloval samotu, stále se toulal v lesích a jeho mysl prahnula po poznání podstaty všech věcí.

Jednou seděl zamyšleně na břehu řeky Ohře a hleděl do jejích tmavých vln, když vtom se z nich před ním vynořila víla tak krásná a líbezná, že Janovy oči viděly jen ji a okolní svět pro něj přestal existovat. Víla k němu promluvila: "Drahý, znám tvého srdce bol, toužíš po ovládnutí světa kouzel. Naučím tě vše, po čem prahneš - ale jen za té podmínky, že se nikdy nezaslíbíš jiné ženě!"

Svatoš, očarovaný krásou vodní víly a nadějí, že může dosáhnout splnění svých přání, podivnou nabídku bez rozmýšlení přijal. Víla dodržela slovo a zasvětila Jana do nejhlubších tajů skrtých nauk a učinila jej velmi šťastným.

Uběhlo několik let. Na svých cestách světem poznal Svatoš hezké děvče a ze srdce si je zamiloval. Slib, který dal vodní víle, jej začal tížit jako kámen. Spoléhaje na znalost kouzelných praktik, jimiž doufal zlomit moc nadpřirozené moci, rozhodl se Svatoš pro milované děvče a uspořádal velkolepou svatbu. Již stál svatební průvod před oltářem, již chtěla šťastná dvojice říci své ano - když tu náhle se z rozbouřených vln Ohře vynořila rozezlená víla a kletbou proměnila celý svatební průvod v kámen: kněze, oba milence, svatební hosty, hudebníky a svatební povoz.

převzato z: www.pedrokv.com

Původ Svatošských skal

Svatošské skály (Karlovarsko) - Svatošské skály na Karlovarsku jsou jedním z nejvyhledávanějších míst u řeky Ohře, jsou považovány za ráj horolezců, vodáků i cyklistů. Podle legendy zde nechala zkamenět svého nevěrného nápadníka vodní víla z Ohře, odborníci však přinášejí pragmatičtější, ale také velmi zajímavou hypotézu - bizarní podobu dal žulovým skalám mráz v dobách ledových. Národní kulturní památkou byly Svatošské skály prohlášeny už v roce 1933.

Skály nad řekou jsou místem bezesporu magickým. Když je svého času navštívil zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, zdál se mu o nich tak intenzivní sen, že o něm napsal pojednání "Sen o Svatošských skalách". Mezi umělce, které toto místo inspirovalo, se řadí také J. W. Goethe a Vilém Mrštík.

Až padesátimetrové žulové bloky mají svá jména: Nevěsta se Ženichem, Páter, Muzikanti, Tchýně a Tchán, Svědkové. "Legenda vypráví o mytickém mládenci Janu Svatošovi, kterého lze dnešními slovy označit za nevěrníka. Slíbil lásku a manželství vodní víle z Ohře, svůj slib však porušil kvůli pozemské dívce. S tou se chtěl oženit a víla z Ohře se mu pomstila tak, že proklela celý svatební průvod v kámen," uvedl historik Krajského muzea Karlovy Vary Stanislav Burachovič.

Věda nabízí méně poetické, ale také zajímavé vysvětlení, bizarní podobu dal žulovým skalám mráz v dobách ledových, poslední skončila ve střední Evropě před čtrnácti tisíci lety. "Nastávaly prudké klimatické šoky. Slunce skalní bloky nahřálo, zatekla tam tající voda z ledovců a rozrušila puklinové systémy, které s tím zlomem souvisely," vysvětlil hydrogeolog Jan Pěček.

Svatošské skály jsou sice přírodním útvarem, potřebují však také pravidelnou péči člověka. Letos si tady na objednávku CHKO Slavkovský les vydělali třeba horolezci. "Letos nás vyčištění skal přijde řádově na 150 tisíc korun. Horolezci odstraní i zeminu, která je na skalách už léta a mohla by je rozrušovat," potvrdil ředitel Správy CHKO Slavkovský les Jan Schlossar.

Ochranáři letos také měřili statiku skal, některým lidem se zdálo, že nejsou stabilní a že se třeba Ženich s Nevěstou rozestupují. Měření však obavy nepotvrdila. Vedle horolezců tu je možné přes léto přistihnout při práci i partu mladých lidí, kteří bojují s přebujelou vegetací při Ohři. Ta zakrývá především vodákům některé zajímavé pohledy. "Jedná se o netýkavku Royleovu, což je invazivní rostlina, která se šíří po řece Ohři. Rostlina je tady nepůvodní, obsazuje volnou ekologickou niku a skauti nám ji pomohli odstraňovat," podotkl ředitel Loketských lesů Pavel Scheuer.

Za národní kulturní památku bylo toto místo mezi Loktem a Karlovými Vary prohlášeno už v roce 1933. Autem se sem dostat nelze, možné to je opravdu jenom lodí, pěšky nebo na kole.

V roce 2009 byly skály podrobeny kompletnímu čištění všech ploch. Proto jsou zde v současné době ideální podmínky pro horolezce.

převzato z: www.czregion.cz